V sobotu 19.10. se konečně po několikáté změně termínu (kvůli volbám, to už je na pováženou, když se politika s..e i do modelařiny) uskutečnila již tradiční
kopřivnická soutěž. Samozřejmně v Kopřivnici nemůžou chybět i zástupci našeho klubu, tak jsme opět s bratrem vyrazili oplatit kopřivnickým jejich návštěvu u
nás v Odrách.
Jako obvykle bratr bere modely do soutěže, přivezl dva soutěžní - Hellcata v měřítku 1/72 a Miga-21MF v měřítku 1/144, já jezdím jen na čumendu a bodovat.
Tento ročník byl velmi našlapaný, modelů bylo hlavně v seniorských kategoriích hodně. Osobně jsem bodoval c-éčka v seniorech a měl jsem na stole cca 20
modelů, což je na jedno dopoledne celkem slušný příděl. Nestihl jsem se ani pořádně podívat, co bylo nabízeno u prodejců a na burze modelů.
Během bodování se v suterénu DDM rozjela zábava, která vyvrcholila soutěží s názvem 1. Opravdové mistrovství v plastikovém
modelářství, jejíž princip byl v tom, že vylosovaní účastníci museli slepit co nejčistěji přidělený model v čase 13-ti minut, s použitím pouze
přidělených nástrojů - zavírací nůž tzv. "rybička", pilník, nůžky (nebo spíše něco co se takto dalo s trochou fantazie nazvat), lepidlo pochybného původu
i kvality a samozřejmně kvalitní lampa s "vysoce svítivou" žárovkou (odhaduji cca 30 - 40W). Podívaná to byla opravdu zajímavá a velice zábavná na jejímž
konci stanul 1. opravdoví mistr v plastikovém modelářství, kterým se nakonec, v nelítostném souboji s Ondrou Kabelkou, stal Martin Braun ze Slovenska. Já
jsem se bohužel této podívané mohl zúčastnit až na finálové kolo díky povinnostem rozhodčího. Dalším překvapením bylo vystoupení dudáka přímo v DDM, nikdy
bych neřekl jak silný zvuk mají dudy v uzavřeném prostoru (opravdu to byl zážitek).
Tak se dostáváme do fáze hodnocení. Modely, které dovezl bratr, nedopadly vůbec špatně Hellcat v c-éčku v seniorech skončil těsně pod bednou na krásném
4. místě (opravdu 4. místo v této konkurenci je výborné umístění, vždyť bodový rozdíl mezi modely na prvních čtyřech místech byl pouhých 2,17 bodů) a druhý
model Mig-21MF v d-čku skončil na 1. místě, takže myslím, že docela úspěch. Soutěž se jako každoročně vydařila a posunula se kvalitou opět o kousek výše.
Pořadatelům moc děkuji za příjemě strávenou sobotu a těším se na příští ročník. (text + foto: Petr Husák)
P.S.: V několika následujících dnech po soutěži jsem se také velmi "pobavil" (rozumněj nas..l) na stránkách modelfora, kde se rozebírala tzv. "koláčová
aféra".
Vše zavinila jedna fotka, kde vedle sebe stála mísa s koláčky a modely letadel na jednom stole. Hned z toho byl několikastránkový "flame"
o nezodpovědnosti a neprofesionalitě kluků z kopřivnického klubu. Samozřejmně toto nerozvířili modeláři, kteří byli na soutěži osobně, ale jedinci,
kteří byli v tu chvíli úplně na jiných místech republiky, ale naprosto přesně věděli, jak to všechno bylo a jak se tam zacházelo s modely. I když si to asi
nikdo na našich zapadlých stránkách nepřečte, ale kdyby přeci jen náhodou, tak prosím pro příště tyto jedince, aby než něco někde napíší (dokonce na web,
což je veřejné místo), zkusili trochu popřemýšlet nad následky svého jednání a také by bylo dobré si k dané věci zjistit všechny a pokud možno pravdivé
informace.
V sobotu 7. 9. jsme s bratrem poprvé vyrazili do Zlína (pardón vlastně do Otrokovic) na soutěžní výstavu Zlínkit, aby jsme nejeli úplně po prázdnu, tak bratr
zaregistroval tři modely, které měly alespoň nějáký soutěžní potenciál. Po příjezdu na místo jsme obdrželi registrační lístky modelů a mohli jsme je odnést
na stoly k ostatním modelům. Po usazení modelů na stoly jsme vyrazili na obhlídku a focení dalších modelů, kterých se sešlo dostatečné množství, i když na
stoly by se ještě něco vešlo. Nemohu srovnávat s předešlými ročníky, protože to byla má první návštěva na této akci. Díky organizátorům byli na akci přítomni
i někteří prodejci, takže se také daly utratit nějáké těžce vydělané korunky.
Zbytek akce až do vyhlášení výsledků jsme proseděli a prokecali u stánku AVAXu s Rosťou, kde jsme se také seznámili s novým kolegou z Olomouce (sice technikář,
ale budiž mu to odpuštěno :-D ). Jsem velmi rád, že jsem si mohl velmi podrobně prohlédnout výlisky modelu B-17 v měřítku 1/32 od firmy HK models. Opravdu je
to na pohled velmi pěkná a z technologického hlediska velice precizně udělaná a vylisovaná stavebnice. Na druhou stranu je to taky pořádný kus nábytku (ale
pro ty co nemají místo ve vitríně je v krabici přiložen držák na zeď a hmoždinky, soudruzi mysleli na vše :-D ) a docela slušná zátěž pro rodinný
rozpočet. Po vyhlášení výsledků nám nezbylo nic jiného než v klidu sbalit modely, rozloučit se a vyrazit na cestu k domovu.
I když bratr nakonec nezískal žádnou cenu, tak si myslím, že to byla velice příjemně strávená sobota a organizátorům musím poděkovat za příjemnou atmosféru.
(text + foto: Petr Husák)
Jako malý kluk jsem se těšil na sobotní ráno 22.6., kdy jsme spolu s bratrem usedli do auta a uháněli směr Brno, kde se na výstavišti konal poslední
(doufejme, že to nebyla až tak úplná pravda) ročník soutěže a výstavy ModellBrno. Na brněnské výstaviště jsme dorazili v naprosté pohodě kolem deváté ráno a
podle očekávání nás přivítalo plné parkoviště (zaparkovat se ale dalo) a spousta lidí (poslední ročník je hold ta nejlepší reklama :-) ). Po vstupu do pavilónu
nás přívitala krásná maketa Spitfiru ve skutečné velikosti (jen doufám, že se kolem ní nezvedla velká vlna diskuze, protože neměla na sobě žádné nýty :-D ).
Hned za vstupními dveřmi se proháněli RC modeláři se svými driftujícími speciály, tak jsem si chvilku vychutnával pohled na driftující autíčka. Vystavených
modelů bylo opravdu hodně a v naprosté většině i velmi kvalitních viz fotogalerie. Nevěděl jsem co mám fotit dřív a když jsem si uvědomil, že z těch skoro
čtyřset fotek mám vybrat cca 40 do galerie na web, ne moc příjemná představa. Zahnal jsem černé myšlenky a představy a vrhnul jsem se spolu s bratrem mezi
prodejce, abych udělal vítr v peněžence (naštěstí jsem tam nic neměl :-D ). Přes burzu na Modelforu se nám za rozumnou cenu podařilo sehnat dva modely,
které zrovna chyběly ve sbírce. A pak jsem vyrazil ke stánku Avax models, kde jsem měl s Rosťou domluvený Mig - 29 Fulcrum 9.13 od GWH :-b. Model je to fakt
krásný, má jenom jednu podstatnou chybu. A to takovou, že mi byl zabaven a najdu ho až pod stromečkem :-D.
Byl jsem zvědavý, jak bude vypadat a probíhat vyhlášená soutěž Top Masters a byl jsem velmi překvapen (a asi nejen já), v soutěži se totiž ve všech čtyřech
kategoriich objevily všeho všudy 2 (ano čtete správně, slovy dva) modely a to v měřítku 1/48 Spitfire
od SH (to bylo keců na Modleforu, jaký je to výborný nápad a kolik lidí to bude stavět). Kdyby si náhodou chtěl někdo rýpnout do autora textu, tak já jsem
nic nesliboval a při svém tempu lepení jsem slíbit ani nic nemohl.
To byla asi největší trhlina na jinak velmi povedené a vydařené akci. Organizátorům oba i s bratrem děkujeme a doufáme, že to přece jen nebyl poslední ročník.
(text + foto: Petr Husák)
Jako každoročně jsme se první květnový víkend vydali do Kopřivnice na již 17. ročník Beskyd Model Kitshow (toto letí). Letos jsem se těšil podstatně více
než předchozí 3 ročníky, protože se Kitshow opět vrátila do kulturního domu, což je pro tuto akci to pravé místo (alespoň podle mého názoru). Pro mě tato
akce začala letos trošku netradičně již v pátek, kdy jsem se musel ujmout organizačních povinností za náš klub a zajistit místo pro naše modely. Takže
jsem naložil dceru a vyrazili jsme "menší" oklikou přes Štítinu u Opavy do Kopřivnice. Na místě jsem byl nemile překvapen, když mi organizátoři sdělili, že
letos nebude otevřený balkón, na kterém jsme v předešlých ročnících mívali naší expozici. Protože je tato akce dvoudenní, tak je dobré mít zázemí, kde si
můžete v klidu sednou a pokecat. Díky ochotě organizátorů se mi nakonec podařilo sehnat výborné místo na pódiu, kde měli v předešlých ročnících stánek
Artuři.
V sobotu ráno jsme s kolegy (a opět jsem nafasoval dceru) navezli modely a díky pár větším kousků (2x Mi-26, skupina V-Bomberů - Avro Vulcan,
Vickers Valiant a Viktor, letadlová loď Akagi atd.) se nám podařilo zaplnit přidělené stoly. Bohužel však pokračoval trend poslední doby a vystavených
modelů opět ubylo. Po páté hodině odpolední ubylo návštěvníků a dceru jsem poslal s kolegou k babičce do Oder, tak jsem měl čas a prostor pro nafocení modelů.
V neděli jsem přibral do auta ke své dceři (opět) ještě bratra, který se chtěl také alespoň na jeden den podívat. Po příjezdu na místo a rychlé kontrole
modelů, zda noc přečkaly bez úhony :-), jsme vyrazili na obhlídku modelů a prodejců. Díky 20% slevě u Eduardů jsem nakoupil nějaké modely do cen na Oderský
pohár a měl jsem utraceno. Ještě pár slov o tom, co jsme vlastně letos mohli vidět. Na sále jako vždy modely letadel, bojové techniky, aut atd., v zadní
části KD byly k vidění vláčky i s kolejišti, RC modeláři měli opět dvě expozice, jednu před KD, kde se proháněli off-roady a náklaďáky a druhá byla ve
vstupní hale KD, kde mezi sebou bojovaly tanky. Venku byla ještě airsoftová střelnice a ležení vojáků z 2. světové války.
Organizátorům děkuji za povedenou akci, na kterou se rád vracím, pro mě to byl příjemně strávený víkend. Mám bohužel pocit, že se modelářství u nás dostalo
do zvláštního letargického stavu a nemůže se z něj probrat. Možná by to chtělo mladou krev, jenže je to tak, že mladí modeláři nejsou, utíkají k počítačovým
hrám a k jiné zábavě a k modelařině se někteří vrací až v pozdějším věku, kdy jsou již zajištění a hledají nové výzvy.
(text + foto: Petr Husák)
V sobotu 27. dubna jsme se s bratrem a Adámkem (jeho mladší potomek) vydali směr Frýdek - Místek na letošní Tomcat Trophy. Vzhledem k nově otevřenému úseku dálnice mezi Příborem a Frýdkem proběhla cesta hladce a navíc rychle. Do soutěže jsem přihlásil své dva modely a před samotným zahájením soutěže jsem si stihl alespoň v rychlosti prohlédnout ostatní modely. Protože jsem byl vybrán mezi rozhodčí, bylo třeba se po zahájení soutěže vrhnout na přidělené modely a řádně je obodovat. Bratr se musel věnovat Adámkovi a na nějaké dlouhé prohlížení modelů, natož bodování neměl tentokrát čas. Čas určený k hodnocení modelů utekl jako voda a zbytek soutěže do vyhlášení výsledků a ukončení jsem strávil prohlídkou a focením modelů a pohodovou konverzací s ostatními účastníky. A jak se letos umístily naše modely? Adámek měl velký úspěch, ale kategorie figurek nebyla hodnocena, tak žádnou cenu nedostal :-). No a ty dvě patlaniny co jsem dovezl, měly až nečekaný úspěch, skončily na prvním a čtvrtém místě, zároveň jsem vyhrál i cenu o nejlepšího Hellcata. Pořadatelům díky za povedenou a pohodovou akci. (text + foto: Martin Husák)